Typografie
Dokument – textový celek v počítači, uložen ve formě souboru.
Odstavec – část textu mezi dvěma místy, kde bylo stisknuto Enter. – formátovací jednotka textu.
Zásady
- Nejprve napište koncept, pak formátujte text.
- Enter ukončuje odstavec, nikdy ho nepoužívejte pro ukončení řádků zalamování řádků řídí počítač na základě nastavení.
- Neodsazujte text pomocí mezer, ale používejte tabulátory
Klasifikace písma
- Antikva – základní stínované písmo s patkami (Roman)
- Grotesk – lineární (nestínované), bezpatkové (Arial)
- Egyptienka – lineární, patkové (Serifa)
- Písmo psacího stroje – neproporcionální (Courier) – všechny znaky i mezery jsou stejně široké
- Psaná písma – kaligrafická písma, skripty (Kastler)
- Řez písma – normální, tučný, kurzíva, tučná kurzíva (určitý vzhled písma)
- Velikost písma – se udává v bodech 1 pt=0,3759 mm Běžně píšeme 12 bodů, pro noviny se používá 8 – 10 bodů.
Font
- S každým písmem je spojen font – soubor, který obsahuje popis tvaru všech znaků.
- Základní formát písma: typ, řez, velikost, podtržení, další efekty
- Nejužívanější fonty:
- Times new roman – patkové písmo pro běžný text.
- Arial – bezpatkové písmo pro nadpisy
- Courier – neproporcionální písmo – každé písmo zabírá stejný prostor, je hůř čitelné, většinou se používá pro programování nebo psací stroje.
- Sady písma s českými znaky doplněny koncovkou CE. A označeny jako latin extendet
- Bitmapový – písmo vypadá jako jemná mozaika čtverečků (nevýhody – schody při zvětšení, zaberou hodně místa.
- Vektorový – tvary písem jsou uloženy ve formě rovnic, které popisují jejich obrysovou křivku. Písmo je vždy hladké, a protože pro ně stačí jediná sada písma, zobrazení je díky výpočtům pomalejší.
- Formát odstavce. Zarovnání, odsazení, řádkování, tabulátory, odrážky
- Wort art – efektové písmo v sadě microsoft office
Znakové sady
Nejpoužívanější znakové sady
- Windows – 1250
- UTF – 8 (založeno na ascii)
Ascii
Nejstarší standardizovanou znakovou sadou je kód ASCII, jehož vznik se datuje do roku 1963. Název ASCII je zkratkou z „American Standard Code for Information Interchange“, nebo česky „Americký standardní kód pro výměnu informací“.
Kód ASCII je sedmibitový, což znamená, že každému znaku je přiřazeno sedmibitové číslo, tj. číslo z intervalu 0-127. Tento kód tedy definuje 128 znaků.
Hlavní nevýhodou ASCII kódu je fakt, že tento kód definuje pouze znaky anglické abecedy – 128 hodnot totiž nedokáže obsáhnout znaky všech národních abeced, které je možno používat v různých jazycích. Z tohoto důvodu byl kód ASCII rozšířen na 8-bitový kód, ve kterém prvních 128 hodnot obsahuje původní ASCII kód a dalších 128 hodnot je možné využít pro znaky specifické pro daný jazyk (většinou tedy znaky s diakritikou). Tato část ASCII kódu není stejná ve všech jazycích, liší se dle použitého kódování.
Šedá místa = mezera.
Windows-1250
Windows-1250 je výchozí znakovou sadou pro kódování češtiny v systému MS Windows. Toto kódování lze používat nejen pro češtinu, ale i pro další středoevropské jazyky (albánština, chorvatština, polština, slovenština a další) a pro němčinu, protože znaky typické pro němčinu jsou na shodných pozicích jako v kódování Windows-1252 (kódování pro západoevropské jazyky).